Ze soboty na neděli se uskutečnil první ročník této vyjížďky z Kopřivnice na Velký Javorník. Velkou výhodou akce bylo to, že se podařilo domluvit otevření horské chaty na vrcholu. Možná, že i právě proto se se akce zúčastnilo celkem cca 27 lidí a z toho dokonce i 3 bajkerky!
Časem zde přibudou ještě fotky z odjezdu z Kopřivnice (pokud se povedou).

VÝZVA: kdo ztratil cestou zpátky rukavici (modrá, filc), tak si ji může vyzvednout v kopřivnické prodejně CykloArt.

Nyní si tady můžete přečíst zážitky jednoho z účastníků a prohlídnout fotky z chaty:


V sobotu bylo zataženo a tak jsem se rozhodl, že nikam nepojedu a šel jsem do Nory na pivo. Po dvou kouscích jsem ale dostal odvahu a asi v 21:30 hod. jsem dorazil domů, nachystal kolo, sbalil náhradní oblečení, namontoval blikačku a světlo a u Komanda (ten Arnold ale musí mít ukrutnou sílu:-) čekal na hodinu H. Ta přišla v 22:35, kdy jsem vyjel směr kasárna.
Za pět minut jsem byl na místě. Zde už pár odvážlivců čekalo, takže jsem nebyl sám. Postupně přijížděli další - obzvláště potěšil bidon od Láďi s velmi tajemným obsahem. Nakonec se nás sešlo asi tak kolem 20-ti lidí (nevím přesně - byla tma).
Kolem 23:00 jsme vyjeli směr Lichnov - Bordovice - Veřovice. První "občersvovačka" a také čekací místo bylo u plynářů na Alkocestě (cesta z Kopřivnice do Lichnova přes kopec-pozn.red.), dále se pokračovalo v balíku do Lichnova, kde u kostela čekali další bikeři. Při průjezdu Bordovicema se balík opět roztrhal, takže pauza byla ve Veřovicích u přejezdu. Odtud jsme již nabrali směr Padolí a Velký Javorník, každý dle svých fyzických (někdo technických) možností. Mě třeba přestalo svítit světlo a tak jsem si počkal na kolegu jedoucího za mnou a prakticky až k chatě jsme vyjeli vedle sebe.
Tam už to docela solidně hučelo a tak si každý našel místo a prakticky okamžitě měl pivo před nosem. Další přibližně hodinu jsme proklábosili a když pan vedoucí začal kasírovat, bylo všem jasné, že cesta dolů nás čeká a nemine. Ovšem během našeho tláchání v hospodě začalo celkem solidně pršet a tak jízda dolů byla spíše stezkou odvahy, kdy výhodu měli ti, kterým svítilo světlo. Mě svítilo asi 2 minuty a pak zhaslo, tak jsem se držel Hynka V. Nakonec jsme se zase setkali dole ve Veřovicích, odkud už každý pokračoval po své ose. Do Kopřivnice jsme jeli stejnou trasou - tedy po Alkocestě.
Při průjezdu Kopřivnicí jsem navrhoval, že bychom se mohli ještě jít někam zmrtvit, ale nesetkal jsem se s pochopením (byli jsme mokří jak…) a tak jsme se rozjeli každý domů. Toť vše, další podobná akcička bude na Silvestra (stejná trasa).

Jiří z Kopřivnice

Následuje 19 fotek z chaty, které také nafotil Jirka z Kopřivnice.