-
Vyjížďka na Lysou horu - neuskutečněná a změněna na vyjížďku na Solárku
sobota 13.1.2001
Na tento den jsem se domluvil s kámarády, s Markem z FM a s Ondoru a Radkem z Ostravy, že bychom mohli zdolat Lysou horu.
A tak jsme si dali ráno v devět sraz ve Frýdlantě u vlakového nádraží.

Radek, Ondra, Marek a já (Roman) před vyjížďkou
A tak jsme vyrazili směr Lysá. Jeli jsme po klasické trase, tj. po modré značce. Byl čerstvě napadán sníh a tak si člověk musel dát technicky záležet, aby to neprokluzovalo. Spoléhali jsme na to, že na Lysou chodí hromada turistů, a ž enám prošlapou cestu.

První prudké stoupání, ještě v Malenovicích
Jenomže spoléhaní se na turisty se nám vymstilo. Ještě do konce chatkové oblasti byla cesta celkem projetá a pak ještě kousek ušlapaná, ale v lese, tam to bylo mnohem horší. Kousek jsme šli ještě pěšky, ale bylo to dost náročné, protože člověk nemohl ani kolo tlačit vedle sebe, ale buď jej nést a nebo tlačit před sebou a držet jej rovně. Na rozcestí u dvou můstků (jak začíná les) jsme už viděli, že se situace nezlepšuje a byli jsme rozhodnuti to otočit. Jenom Marek měl pořád nutkání tu Lysou za každou cenu zdolat, ať to stojí, co to stojí... (blázen! :-)
A tak jsme si nakonec řekli, že si dáme sjezd nazpět stejnou cestou do Frýdlantu a pak si ještě dáme Solárku.

Marek to drtí ve sněhu

I zbytek se vrhl na sjezd ve hlubokém sněhu
Pak jsme ještě na rozcestí zastavili a udělali si tuto skvělou fotku:

"Biková idylka ve sněhu"
A pak jsme již sjížděli do Frýdlantu. U posledního prudšího sjezdíku (u Harcovského mostu) jsme si řekli, že bychom mohli zkusit udělat menší fotomontáž a to že nás Radek vyfotí zboku a pak to nahnem - aby to vypadalo jako totální pruťárna :-) Dokonce jsme jeli úplně nahlí za sedly, aby to bylo věrohodné. Jenže Radek nás vyfotil příliš brzo a tak z toho vyšlo toto:

"nepovedená fotomontáž" :-)
Z Frýdlantu jsme teda začali stoupat ny Solárku. Abychom již nemuseli jít pěšky, tak jsme zvolili trasu po cestě, která však byla celá zasněžená a od třetiny také neudržovaná. Ondra v této části trošku nestíhal a tak jsme na něj sem tam čekali. Na Solárce jsme si dali menší pauzu. Ale abychom se nenudili, tak jsme si pro zábavu sjížděli prudký sešup z horní cesty ke vchodu do chatu (kdo zná, tan ví, že je to prudké i v létě :-) Trošku z toho byl nervózní řidič zánovního auta, který parkoval před vchodem - z kopce jsme se totiž řítili přímo na to auto a těsně před ním měnili trošku směr :-) Taky jsme se blýskli:

Marek při sešupu

A tady to již sjíždím já - no trošku to v jednu chvíli vypadalo na pád, ale vybral jsem to :-)
No a po chvíli jsme se rozjeli na ten sjezd, na který jsme se celou dobu těšili - ze Solárky po modré značce do Frýdlantu (účastníci Drtiče 1999 to znají). Byla to dost síla, tento sjezd, protože jak jsem již řekl, den předtím sněžilo a tak byla ušlapaná jenom úzká cestička a jakmile z ní člověk sjel, tak byl zralý na přelet přes řidítka... :-) Prostě to vyžadovalo dost techniku a pevné držení řidítek (pokud jste chtěli jet rychle).
Následující záběry jsme ale udělali mimo vyšlapanou cestičku a to v místě, kde se přejíždí napříč lesní cesta (ano je to tam, kde je to nejprudčí a kde se točilo video Drtič 99).

tady to sjíždím v nějaké menší rokli

a tady s Markem sjíždíme tu pruťárnu k cestě
(to je zajímavé, že na žadné fotce ta prudkost nejde poznat... :-)
Nakonec jsme sjeli opět do Frýdlantu, ale tím naše vyjížďka nekončila. Kluci zjistili, že jim jede vlak (do FM a Ostravy) za více, než za hodinu a tak jsme ten čas využili takto: zajel jsem si půjčit video-kameru a natočili jsme takové menší city-bike-video, alias "North čorka Frýdlant", nebo tak nějak jsme tomu říkali. Uvidíme, jestli to kluci taky převedou do mpegu, pokud jo, tak vám jej nabídnu ke stáhnutí na těchto stránkách.
|