-
Vyjížďka na Smrk
? jaro 2001
Tož to jsem se tak jednou z nudy rozhodl, že se z Frýdlantu projedu na úplny vrchol Smrku, neboť tam jsem ještě nebyl. Vyjel jsem sám, jel jsem kolem řeky do Ostravice a z Ostravice začal stoupat po nějaké té značce a pak po cestě na Smrček. Ze Smrčku vede pěkná šotolinová cesta do sedla mazi Smrček a Smrk.
Tam jsem potkal nějakou partijí lidí, kdy 2 měli i bajky. Jeden biker měl kolo koupené od Marka T. z FM, červeného Pointa. Jel jsem teda s nimi. Začali jsme stoupat po té prudké červené značce (velké esíčko). V horní zatáčce jsme vyfotili tyto 2 fotky.
Stoupání po červené zn. v horní polovině
(v pozadí jde trošku vidět obrys Lysé hory)
Ještě jendou to samé místo.
(v pozadí v údolí obec Ostravice)
Vyjeli jsme a vyšli na vrstevnicovou cestu a pokračovali dál po červené, pěšky s kolem po úzké kamenité cestičce, kde kdyby jste upustili kolo, tak by jste jej mohli najít také o pěkných pár desítek metrů níže. No prostě pohled z kopce jak do propasti...
Singltrack "kousek" pod vrcholem, kde se šlo pořád pěšky
Nakonec jsme došli k rozcestí, do sedla Smrku a Malého Smrku. Teď již střídavou jízdou a chůzi jsme pokračovali na plochý vrchol Smrku. Približně na vrcholu je památku Johna Lenona, přesný vrchol nejde ani poznat, protože je hodně plochý.
Památník Johna Lenona na vrcholu Smrku
(Lenona jsem tam fakt nečekal :-)
Navíc nejde ze stezky nic vidět, stačí ale prolézt křoviny a objeví se vám krásný výhled směrem na Frýdek Místek a na Ondřejník. Pokračovali jsme dál a objevili jsme se na travnatém plácku, kde bylo možno dohlédnout směrem na Pustevny a Radhošť. Tady jsem se již od kluků odpojil a pokračoval jsem po červené značce, sjezdem k chatě Hubertce.
Moc nadšený ze sjezdu jsem nebyl, protože lesáci nechali některé pokácené klády napříč stezky a tak jsem často musel zastavovat a přelízat. U Hubertky jsem odbočil vpravo a po vrstevnicové cestě nejdříve chvíli stoupal a pak klesal k tomu místu, kudy jsme dříve šli do kopce. Cvíli jsem překonával velké kamení pěšky ale po asi 50 metrech jsem si již naplno vychutnával sjezd po "červeném esíčku" směrem dolů.
Na rozcestí jsem neodbočil z červené a pokračoval po ní až úplně dolů do údolí. Spodní část vedla lesní stezkou, kdy občas překvapil nějaký ten větší kámen, nebo balvan. Po tomto sjezdu, který jsem rozhodně nejel pomalu, jsem docela cítil ruce (a to mám 10 aktivních cm vepředu i vzadu).
Prostě pěkný sjezd, rychleji ho jet doporučuji všem FR a DH bikerům.
|